Jak funguje online půjčka: proces od A do Z

Sjednání úvěru přes internet má sedm povinných kroků daných zákonem č. 257/2016 Sb. Vysvětlujeme, co se v každém ověřuje, jak dlouho trvá a kde má rizika.

Stručně

Online půjčka funguje tak, že po vyplnění webové žádosti poskytovatel ověří vaši totožnost (nejčastěji bankovní identitou), zkontroluje úvěrové registry, posoudí vaši úvěruschopnost, předloží návrh smlouvy s konkrétní výší RPSN a splátkového kalendáře, vy ji elektronicky podepíšete a peníze vám přijdou bankovním převodem na účet. Celý proces stanovuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a nelze z něj žádný krok vynechat — ani u nejrychlejších nebankovních mikroúvěrů.

Sjednání spotřebitelského úvěru přes internet vypadá z pohledu žadatele jako pár kliknutí a vyplnění formuláře. Pod povrchem ale běží přesně daný proces s šesti až sedmi kroky, který musí dodržet každý licencovaný poskytovatel — banka, nebankovní společnost i provozovatel mikroúvěrů. Pravidla jsou stejná pro úvěr na pět tisíc korun s týdenní splatností i pro půjčku na čtvrt milionu na deset let. Liší se rychlost a důkladnost jednotlivých fází, ne jejich existence.

Tato stránka popisuje proces tak, jak ho vidí spotřebitel: co se na jeho straně děje od první stránky se žádostí po peníze na účtu, jaké údaje musí předat, co poskytovatel ověřuje, jak dlouho jednotlivé fáze trvají a v jakých momentech má smysl rozmyslet si podpis. Není to návod „jak získat úvěr co nejrychleji" — záměrně zdůrazňujeme i zákonné pojistky, které mají žadatele chránit před chybným nebo unáhleným rozhodnutím.

Proč proces vůbec existuje

Spotřebitelský úvěr je v České republice regulované odvětví. Poskytovat ho smí pouze subjekt s licencí České národní banky, zapsaný v jejím seznamu regulovaných subjektů finančního trhu. Důvodem regulace je nerovnováha mezi profesionálním poskytovatelem a běžným spotřebitelem: poskytovatel zná každý paragraf smlouvy, spotřebitel ji vidí obvykle poprvé v životě. Pravidla z let 2016 (zákon 257/2016 Sb.) a navazujících evropských směrnic mají tuto asymetrii vyrovnat — vyžadují, aby poskytovatel posoudil, jestli žadatel úvěr zvládne splatit, aby mu poskytl srozumitelné informace o ceně a aby mu dal čas si rozhodnutí rozmyslet.

Online forma sjednání nic z toho neruší. Z pohledu zákona je úplně jedno, jestli spotřebitel přijde do pobočky banky, zavolá do callcentra nebo vyplní formulář na webu — povinnosti poskytovatele jsou identické. Co se mění, je technologie: místo papírové smlouvy elektronický podpis, místo razítka zaměstnavatele bankovní výpis nebo AISP, místo občanky na přepážce bankovní identita. Cíl ověření je ale stejný: poskytovatel musí vědět, kdo si půjčuje, jaký má příjem a jestli je schopen splácet.^[1]

Sedm kroků online sjednání

Následující přehled ukazuje proces v posloupnosti, ve které ho zažije žadatel. U bankovních úvěrů s bankovní identitou probíhají kroky 2 až 5 v řádu desítek sekund — banka má vaše údaje, příjem vidí na účtu, registry kontroluje automaticky. U nebankovních poskytovatelů, kteří nemají přímý přístup k vašemu bankovnímu profilu, se některé kroky prodlužují (např. doložení příjmu výpisem) nebo dělí na fáze (např. ruční telefonické ověření).

Krok 1: Výběr poskytovatele a vyplnění žádosti

Vyberete licencovaného poskytovatele zapsaného v seznamu České národní banky a na jeho webu vyplníte žádost. Žádost obvykle obsahuje rodné číslo, kontakt, výši požadovaného úvěru, dobu splatnosti a údaje o příjmu a výdajích domácnosti.
Krok 2: Ověření totožnosti

Poskytovatel ověří, že žádost podala skutečně ta osoba, jejíž údaje jsou v ní uvedené. Nejčastěji se používá bankovní identita (BankID), bankovní převod jedné koruny z vašeho účtu nebo selfie s občanským průkazem.
Krok 3: Kontrola registrů a posouzení úvěruschopnosti

Poskytovatel se podívá do registrů SOLUS, BRKI, NRKI a CRIF, ověří váš úvěrový profil, spočítá poměr příjmů a výdajů a vyhodnotí, jestli novou splátku zvládnete dlouhodobě uhradit. Tento krok ukládá § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a nelze ho přeskočit.
Krok 4: Doložení příjmu

Podle výše úvěru a typu poskytovatele se příjem dokládá výpisem z bankovního účtu, potvrzením od zaměstnavatele, daňovým přiznáním nebo přes službu AISP, která dá poskytovateli na omezenou dobu nahlédnout do vašich bankovních pohybů.
Krok 5: Vyhodnocení žádosti a předložení návrhu smlouvy

Poskytovatel vyhodnotí všechny podklady a žádost buď zamítne, nebo vám předloží návrh smlouvy s konkrétní úrokovou sazbou, RPSN, splátkovým kalendářem a předsmluvními informacemi (Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru).
Krok 6: Elektronický podpis smlouvy

Smlouvu podepíšete elektronickým podpisem — nejčastěji potvrzením kódu z SMS, klikem v internetovém bankovnictví přes BankID nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Od okamžiku podpisu běží zákonná lhůta 14 dní na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu.
Krok 7: Výplata peněz na účet

Peníze poskytovatel odešle bankovním převodem na účet, který jste uvedli v žádosti. U bankovních úvěrů od stejné banky, kde máte účet, se peníze připisují obvykle během minut. U převodu mezi bankami trvá výplata pracovní hodiny až jeden pracovní den.

Jednotlivé kroky se mohou v detailech lišit podle typu produktu a poskytovatele, ale jejich pořadí ani existenci přeskočit nelze. Nabídky typu „peníze ihned bez posouzení a bez papíru" buď znamenají, že některé z kroků proběhly automaticky (banka už vás zná z předchozího vztahu), nebo že jde o nelegální praktiku. Třetí možnost — podvodník vydávající se za poskytovatele — popisujeme samostatně na stránce o podvodných nabídkách.

Co se v každé fázi ověřuje

Ze sedmi kroků nesou hlavní právní váhu tři: ověření totožnosti (krok 2), kontrola registrů a posouzení úvěruschopnosti (krok 3) a elektronický podpis smlouvy (krok 6). Jsou to fáze, ve kterých vznikají skutečné právní následky a kde poskytovatel nese odpovědnost za pečlivost.

Ověření totožnosti — abyste si nepůjčili na cizí jméno

Ověření totožnosti chrání před krádeží identity. Pokud by si někdo mohl půjčit pod cizím jménem jen vyplněním rodného čísla z fotky na sociální síti, byl by celý finanční systém neudržitelný. Online poskytovatelé proto kombinují několik metod: bankovní identita (BankID — banka prostřednictvím svého přihlášení potvrdí, že to jste opravdu vy), bankovní převod symbolické částky (jedna koruna z účtu vedeného na vaše jméno), selfie s občanským průkazem (porovnání obličeje s fotografií v dokladu) nebo kombinace SMS kódu a kontrolního dotazu.^[4]

Detailní vysvětlení jednotlivých metod, jejich výhody, omezení a obvyklou rychlost najdete na stránce o ověření totožnosti online. Pro bankovní identitu specificky pak na stránce o bankovní identitě u půjčky.

Posouzení úvěruschopnosti — abyste splátku zvládli

Posouzení úvěruschopnosti je nejdůležitější ochranný mechanismus celého procesu. Vyžaduje ho § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a poskytovatel nesmí úvěr poskytnout, pokud z posouzení vyplyne, že žadatel nebude schopen splácet. V praxi to znamená čtyři věci: poskytovatel zjišťuje výši a stabilitu příjmu, ověřuje existující závazky v úvěrových registrech, počítá poměr mezi disponibilním příjmem a celkovou výší splátek (DTI nebo DSTI ukazatel) a pohlíží na historii placení dosavadních závazků.^[1]

Jak se konkrétně k údajům dostává — to vysvětlujeme na samostatné stránce o posouzení úvěruschopnosti. Stejně tak máme samostatný text o tom, jakým způsobem probíhá kontrola registrů SOLUS, BRKI a NRKI, a o tom, jak se dokládá příjem online.

Elektronický podpis — okamžik, kdy vzniká závazek

Smlouva o spotřebitelském úvěru se stává platnou až podpisem obou stran. Online sjednání používá elektronický podpis ve smyslu nařízení eIDAS a zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Konkrétní forma se liší: nejjednodušší je potvrzení kódu z SMS, vyšší úroveň poskytuje elektronický podpis přes bankovní identitu, nejvyšší pak kvalifikovaný elektronický podpis (KEP) přes certifikační autoritu. Pro běžné spotřebitelské úvěry plně postačuje první nebo druhá úroveň — všechny tři jsou ze zákona postaveny na roveň vlastnoručnímu podpisu na papíru.

Detailněji o tomto kroku píšeme na stránce o elektronickém podpisu smlouvy.

Klíčová čísla, která se na procesu nemění

14 dní

Lhůta na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru bez udání důvodu

§ 118 zákona č. 257/2016 Sb.

Hlavní úvěrové registry, do kterých může poskytovatel nahlédnout

SOLUS, BRKI, NRKI, CRIF

§ 86

Paragraf, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost

Zákon č. 257/2016 Sb.

Tato tři čísla jsou pevná napříč všemi typy spotřebitelského úvěru a všemi poskytovateli. Doba 14 dní na odstoupení platí pro úvěr na pět tisíc i na milion. Povinnost posoudit úvěruschopnost platí pro krátkodobý mikroúvěr i pro dlouhodobý spotřebitelský úvěr s ručením. Existence čtyř registrů platí pro banky i nebankovní subjekty — banky obvykle vidí do BRKI a SOLUS, nebankovky do NRKI, SOLUS a CRIF. Hypoteční úvěr má vlastní režim (zákon č. 257/2016 Sb. se na něj vztahuje s úpravami), proto se mu věnujeme samostatně na stránce o online hypotéce.

Jak proces vypadá v praxi: čtyři modelové scénáře

Předchozí kapitoly popisují proces obecně. Tato část ukazuje, jak se obecná pravidla projeví v konkrétních životních situacích. Scénáře jsou ilustrační — neodpovídají žádné konkrétní osobě ani poskytovateli, ukazují ale typický průběh, se kterým se žadatel v dané situaci setká.

Scénář 1: Zaměstnanec u domovské banky chce 80 000 Kč na novou pračku a opravu auta

Pavel (38 let) pracuje šestým rokem ve stejné firmě, mzda mu chodí na účet u banky, u které má i kreditní kartu. Otevře aplikaci internetového bankovnictví, klikne na „Spotřebitelský úvěr" a vidí předschválenou nabídku: 150 000 Kč na 48 měsíců s konkrétní úrokovou sazbou. Snižuje částku na 80 000 Kč a dobu na 36 měsíců, systém přepočítá splátku a celkovou cenu. Pavel si stáhne předsmluvní informace a smlouvu, projde si je, potvrdí kódem z mobilní aplikace a okamžitě vidí 80 000 Kč na vlastním účtu. Celý proces od otevření aplikace po peníze trvá osm minut.

Scénář 2: OSVČ u nové banky chce 200 000 Kč na vybavení provozovny

Hana (42 let) podniká v gastronomii čtvrtý rok jako OSVČ. Účet má u banky, kde žádá, ale není to její domovská banka pro úvěry. Vyplní žádost online, pomocí BankID předá bance ověřenou identitu, k žádosti přiloží daňová přiznání za poslední dva roky (PDF z aplikace finanční správy). Banka spustí scoring, ale kvůli sezónním výkyvům příjmu žádost přesune k ručnímu posouzení. Druhý den ráno volá úvěrová analytička, doplňuje pár otázek, žádá výpis z účtu za posledních šest měsíců. Třetí pracovní den dostává Hana e-mailem návrh smlouvy s konkrétní sazbou. Po podpisu večer týž den má ráno čtvrtého dne peníze na účtu.

Scénář 3: Žadatelka v rodičovské žádá u specializovaného nebankovního subjektu o 30 000 Kč

Tereza (33 let) je na rodičovské dovolené s druhým dítětem. Banka jí odmítla úvěr, protože rodičovský příspěvek nepovažuje za stabilní příjem. Tereza hledá nebankovní poskytovatele specializovaného na tuto životní situaci a najde stránku, která vede na licencovaného poskytovatele zapsaného v JERRS. Žádost vyplňuje 25 minut — doložení příjmu se skládá z výpisu z účtu, kde je vidět rodičovský příspěvek a doplňkový částečný úvazek partnera (spolužadatel). Poskytovatel volá pro krátké telefonické ověření, druhý pracovní den předkládá návrh smlouvy. Sazba je vyšší než u banky, ale jasně uvedená v RPSN a celkové ceně úvěru. Tereza si na rozmyšlení bere víkend. V pondělí podepisuje, peníze má v pondělí odpoledne.

Scénář 4: Žadatel se záznamem v SOLUS — žádost je zamítnuta

Martin (29 let) má před třemi lety nesplacenou pohledávku z mobilního operátora — 400 Kč, které šly do SOLUS jako negativní záznam, jenž se sice před půl rokem vyrovnal, ale v registru zůstane ještě tři roky. Martin vyplní online žádost o 60 000 Kč na nové kolo. Banka po ověření registru žádost zamítá s vysvětlením „nepřízniví historie v úvěrovém registru". Martin žádá o písemné odůvodnění (zákonné právo podle § 88 zákona č. 257/2016 Sb.), v něm vidí konkrétní záznam. Po konzultaci s poradnou při finanční tísni si Martin ověřuje, že záznam je legitimní a počká si na jeho vyprchání. Mezitím spoří na kolo z vlastních peněz, aby úvěr nepotřeboval.^[1]

Kde se proces nejčastěji zadrhne

Z pohledu žadatele je nejčastější příčinou neúspěchu nebo zpoždění žádosti tříce okolností: nesprávně vyplněné údaje (rodné číslo s překlepem, neaktuální telefon), nedoložený nebo nestabilní příjem (např. žádost podává osoba v zkušební době nebo s krátkou historií zaměstnání) a záznam v úvěrovém registru. Žádný z těchto problémů nelze obejít nabídkami typu „bez nahlížení do registru" nebo „pro každého" — pokud existují, jsou buď nelegální, nebo skrývají vyšší cenu, případně podvod.

Po podpisu: 14 dnů na to si rozmyslet

Jedna z nejdůležitějších částí celého procesu se odehrává až po podpisu smlouvy. Zákon dává spotřebiteli 14 dní na to, aby od smlouvy odstoupil bez jakéhokoli důvodu a bez sankce. Tento čas má smysl využít — projít si smlouvu znovu v klidu, ověřit RPSN a celkovou částku k vrácení, porovnat ji s případnými alternativami a teprve pak rozhodnout, jestli si peníze ponechat.

Pokud jste peníze už čerpali a v lhůtě 14 dnů od smlouvy odstoupíte, jistinu musíte vrátit do 30 dnů a zaplatit úrok za dny, kdy jste peníze měli u sebe. Žádnou jinou sankci, smluvní pokutu ani administrativní poplatek poskytovatel účtovat nesmí. Detailně tuto situaci popisujeme na stránce o odstoupení od smlouvy o půjčce.^[1]

Jaká data o vás poskytovatel zpracovává

Online sjednání úvěru zahrnuje zpracování citlivých osobních údajů: rodného čísla, výše příjmu, bankovních pohybů, údajů z úvěrových registrů. Zpracování se řídí obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a v ČR navazujícím zákonem č. 110/2019 Sb. Poskytovatel musí mít právní titul pro každou kategorii údajů, musí vás informovat o účelu zpracování a o tom, jak dlouho data uchovává.

Z praktického pohledu je důležité vědět tři věci. Za prvé: údaje z bankovního účtu přes službu AISP (PSD2 — přístup k informacím o účtu) má poskytovatel k dispozici pouze po vámi schválenou dobu, obvykle 90 dní, a pak musíte souhlas obnovit. Za druhé: záznam v úvěrovém registru SOLUS nebo BRKI/NRKI/CRIF má pevně daný čas uchování, typicky tři až čtyři roky od splacení posledního závazku. Za třetí: údaje poskytnuté v žádosti, která byla zamítnuta, poskytovatel obvykle uchovává jen po dobu nutnou pro doložení důvodu zamítnutí (typicky tři měsíce). Detailní pravidla jsou v zásadách ochrany osobních údajů konkrétního poskytovatele.

Hlavní rizika online sjednání

Online prostředí přidává k běžným rizikům spotřebitelského úvěru ještě tři specifické hrozby, kterým se papírové sjednání v pobočce vyhne přirozeně. Stojí za to o nich vědět dřív, než žádost vyplníte:

Phishing a falešné landing stránky. Podvodník vytvoří kopii webu reálného poskytovatele (jen s drobnou změnou v doménovém jméně), vyláká z žadatele rodné číslo, číslo účtu a kód z SMS a získané údaje použije k vlastní žádosti nebo ke zneužití bankovní identity. Ochrana: vždy kontrolovat doménu v adresním řádku a žádné údaje nevyplňovat z odkazu v SMS nebo e-mailu, který přišel neočekávaně.
Poplatky předem. Žádný licencovaný poskytovatel nesmí požadovat platbu předtím, než peníze poskytne — § 122 zákona č. 257/2016 Sb. to výslovně zakazuje. Pokud po vás někdo žádá „administrativní poplatek", „pojistku" nebo „rezervaci úvěru" před výplatou peněz, jde o podvod. Detailně téma rozebíráme na stránce o poplatcích předem u půjčky.
Falešné SMS od „banky". Útočník napodobí oficiální SMS od banky nebo poskytovatele, požádá o potvrzení kódu nebo o přihlášení do bankovnictví přes přiložený odkaz. Žádná banka v ČR po vás takovým způsobem nepožaduje žádné údaje. Detailní typologie podvodů je na stránce o podvodných online půjčkách.

Online vs. pobočka — proces je stejný, rychlost ne

Sjednání úvěru na pobočce banky a online se z hlediska zákonných kroků neliší. Rozdíl je v rychlosti, ve formě dokumentace (papír vs. elektronika) a v tom, jak výrazně se mohou některé kroky stlačit do několika minut. Online sjednání u banky, u které jste klientem, má často všechny údaje předvyplněné a posouzení úvěruschopnosti proběhne na pozadí během sekund — vy uvidíte jen návrh smlouvy a tlačítko k podpisu. Pobočková forma poskytuje výhodu osobního kontaktu (možnost zeptat se), ale neukrývá žádný krok navíc. Srovnání obou cest do detailu rozebíráme na stránce o online půjčce vs. pobočce.

Časté otázky o procesu online sjednání

Jak dlouho trvá sjednání online půjčky od podání žádosti po výplatu peněz?

U bankovních úvěrů s ověřením přes bankovní identitu a kladným posouzením úvěruschopnosti se celý proces vejde do několika hodin až jednoho pracovního dne. U nebankovních mikroúvěrů s automatizovaným scoringem může být výplata během minut, u větších částek a u úvěrů, kde se dokládá příjem ručně, trvá schválení dva až pět pracovních dnů.

Mohu uzavřít smlouvu o úvěru úplně bez papíru?

Ano. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, postavil elektronický podpis na roveň podpisu vlastnoručnímu. Online sjednávaná smlouva o spotřebitelském úvěru se proto běžně uzavírá pouze elektronicky — potvrzením kódu z SMS, klikem v bankovní aplikaci nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem.

Mohu od online sjednané smlouvy odstoupit, když si to rozmyslím?

Ano, máte na to 14 dní od podpisu smlouvy a důvod uvádět nemusíte. Právo plyne z § 118 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud jste peníze už čerpali, musíte je vrátit a zaplatit úrok za dny, kdy jste je měli u sebe. Žádné sankce ani pokuty poskytovatel účtovat nesmí.

Co se stane, když poskytovatel neudělá kontrolu úvěruschopnosti?

Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená bez řádného posouzení úvěruschopnosti je podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Spotřebitel pak vrací pouze jistinu, a to v dohodnutém splátkovém režimu. Úrok ani jiné poplatky platit nemusí. Nabídky typu „bez nahlížení do registru a bez kontroly příjmu" proto seriózní poskytovatel nedělá.