Půjčky online — logo

Úvěruschopnost a registry při online půjčce: co se ověřuje

Jak poskytovatel posuzuje schopnost splácet úvěr — co kontroluje v SOLUS, BRKI, NRKI a CRIF, jak se dokládá příjem online a proč může být žádost zamítnuta.

Posouzení úvěruschopnosti je centrální rozhodovací bod celého procesu sjednání úvěru. Až do jeho dokončení nikdo neví, zda žadatel úvěr dostane, jak vysoký, na jak dlouho a za jakých podmínek. Pro žadatele je to zároveň nejméně průhledný krok — formulář žádosti vyplní vědomě, ověření totožnosti zažije, podpis smlouvy provede; o posouzení se ale dozvídá obvykle až podle výsledku.

Tato stránka popisuje, jaké údaje poskytovatel ke schválení potřebuje, kde si je obstará, jak je vyhodnotí a co se stane, když žádost neprojde. Záměrně zůstává v obecné rovině — detail u jednotlivých kroků (jak se konkrétně dokládá příjem, čím se liší jednotlivé registry, jaké jsou typické důvody zamítnutí) najdete na samostatných podstránkách, na které jsou v textu odkazy.

Téma má dvě roviny. Jedna je technická: kdo, kde a jak data zpracovává. Druhá je právní: jaká povinnost a v jakém zákoně poskytovateli plyne, jaké právo žadatel má a jak se brání proti chybnému posouzení. Obě roviny zde popisujeme paralelně.

Posouzení úvěruschopnosti — co znamená a proč ho zákon vyžaduje

Úvěruschopnost je schopnost žadatele splatit úvěr v dohodnutém termínu z vlastního příjmu, aniž by ohrozil základní životní potřeby své domácnosti. Posouzení úvěruschopnosti je proces, ve kterém poskytovatel sbírá údaje o příjmech, výdajích, stávajících závazcích a historii splácení, vyhodnotí je a teprve potom rozhoduje, zda úvěr poskytne a v jaké výši a za jakých podmínek. [1]

Smyslem zákonné úpravy v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je chránit spotřebitele před předlužením. Před účinností tohoto zákona ležela odpovědnost za rozhodnutí o úvěru primárně na žadateli — pokud si půjčil, musel splatit bez ohledu na to, jestli mu poskytovatel půjčku dal nezodpovědně. Nová úprava část odpovědnosti přenesla na poskytovatele: pokud poskytne úvěr žadateli, u kterého z posouzení vyplývá vysoké riziko nesplácení, hrozí mu sankce od ČNB a v krajním případě neplatnost smlouvy. Detailní rozbor procesu najdete v textu o posouzení úvěruschopnosti. [2]

Doložení příjmu online — jak se prokáže schopnost splácet

Doložení příjmu je první ze dvou hlavních zdrojů údajů, ze kterých poskytovatel skládá obraz o úvěruschopnosti. V online procesu existuje několik cest, kterými se příjem prokazuje: výpisem z bankovního účtu (kterému žadatel umožní nahlédnout přes službu AISP podle směrnice PSD2), potvrzením od zaměstnavatele, daňovým přiznáním u OSVČ nebo přímo z bankovních pohybů u klienta, který má účet u téže banky.

Některé typy úvěrů (mikroúvěry nižšího objemu) procházejí zjednodušeným posouzením bez explicitního doložení dokladů — to ale neznamená, že poskytovatel příjem nezjišťuje. Místo dokladů využívá agregovaná data z registrů a z dotazníku v žádosti. Detail v textu o doložení příjmu online.

Kontrola v úvěrových registrech — druhý zdroj údajů

Kontrola v registrech je druhý ze dvou hlavních zdrojů údajů. Ukazuje, kolik existujících úvěrů žadatel splácí, jakou má historii placení a zda v minulosti neselhal. Posouzení úvěruschopnosti se v Česku v praxi neobejde bez dotazu alespoň do jednoho z hlavních registrů — banky se obvykle dotazují BRKI a SOLUS, nebankovní poskytovatelé NRKI a SOLUS, někteří navíc CRIF.

Žadatel s dotazem do registrů obvykle souhlasí v rámci žádosti o úvěr; bez souhlasu by poskytovatel registr neoslovil a žádost by nezpracoval. Souhlas je podle zákona o zpracování osobních údajů omezený na konkrétní účel a dobu. Detailní fungování včetně toho, jak požádat o vlastní výpis, popisuje text o kontrole registrů online. [3] [4] [5]

SOLUS, BRKI, NRKI a CRIF — srovnání čtyř hlavních registrů

Čtyři hlavní úvěrové registry v Česku — kdo je provozuje, co evidují a kdo se do nich dotazuje

SOLUS

Provozovatel
SOLUS, zájmové sdružení právnických osob
Typ záznamů
Převážně negativní (záznam o opoždění se splácením, neuhrazené pohledávky)
Co eviduje
Pohledávky po splatnosti delší než 30 dnů u členů sdružení (banky, telco, energetika)
Kdo se dotazuje
Banky, nebankovní poskytovatelé úvěrů a další členové (telco operátoři, dodavatelé energií)
Typická doba evidence po splacení
3 roky od vyrovnání negativního záznamu

BRKI

Provozovatel
CBCB — Czech Banking Credit Bureau
Typ záznamů
Pozitivní i negativní (historie všech splácených úvěrů u bank)
Co eviduje
Žádosti a smlouvy o úvěr u bank, plnění splátkového kalendáře
Kdo se dotazuje
Banky a stavební spořitelny
Typická doba evidence po splacení
4 roky od splacení úvěru

NRKI

Provozovatel
CNCB — Czech Non-Banking Credit Bureau
Typ záznamů
Pozitivní i negativní (historie úvěrů u nebankovních poskytovatelů)
Co eviduje
Žádosti a smlouvy o úvěr u nebankovních poskytovatelů, plnění splátkového kalendáře
Kdo se dotazuje
Nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru
Typická doba evidence po splacení
4 roky od splacení úvěru

CRIF

Provozovatel
CRIF — Czech Credit Bureau, a. s.
Typ záznamů
Pozitivní i negativní (sdružený výpis dat z bankovního i nebankovního sektoru)
Co eviduje
Kombinaci dat z BRKI, NRKI a vlastních zdrojů; rozšířená analytika
Kdo se dotazuje
Banky i nebankovní subjekty, které mají s CRIF smlouvu
Typická doba evidence po splacení
Závisí na zdroji dat (BRKI/NRKI nebo vlastní)

Hodnoty v tabulce jsou typové; přesné podmínky jednotlivých registrů (např. doba evidence, rozsah evidovaných údajů) se mohou v čase měnit podle pravidel provozovatele. Pro aktuální údaje konzultujte přímo web příslušného registru. Vlastní výpis z každého registru má žadatel právo si vyžádat — jednou za 12 měsíců zdarma, opakovaně za poplatek. Pokud žadatel zjistí nesprávný záznam, má právo požádat o jeho opravu nebo výmaz. [6]

Co reálně znamená „bez registru" v reklamě

V reklamě se občas objevují formulace typu „půjčka bez nahlížení do registru", „pro každého bez kontroly" nebo „bez doložení příjmu". Z hlediska zákona jsou tyto sliby v rozporu se zněním § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., které ukládají povinnost úvěruschopnost posoudit. Co se za podobnými frázemi v praxi skrývá, rozebírají dva texty — o půjčce bez registru a o půjčce bez doložení příjmu.

Proč může být půjčka zamítnuta a co s tím

Zamítnutí žádosti není konečný rozsudek o nepoužitelnosti pro úvěr, ale informace o tom, že u konkrétního poskytovatele za konkrétních podmínek to nevyšlo. Důvodů bývá několik — nízký příjem ve vztahu k požadované částce, existující splátky, opoždění u některé z nich, negativní záznam v registru, nesoulad s interním skoringem konkrétního poskytovatele nebo problém s ověřením totožnosti.

Pokud poskytovatel žádost zamítne kvůli výsledku z registru, ukládá mu zákon informovat žadatele o tom, který registr byl použit a kde si může vyžádat vlastní výpis. Žadatel pak může zkontrolovat, zda v registru není chyba (záměna osob, neopravené staré opoždění), požádat o opravu, podat stížnost u Finančního arbitra, nebo počkat a požádat znovu později. Detailní typologii důvodů zamítnutí a možnosti nápravy najdete v textu o zamítnutí online půjčky.

Ukazatele DTI a DSTI — jak se měří zatížení dluhem

Při posouzení úvěruschopnosti se vyhodnocují dva ukazatele zatížení dluhem. DTI (debt-to-income) je poměr celkové výše dluhů žadatele k jeho ročnímu čistému příjmu — ukazuje, kolik násobků ročního příjmu má žadatel celkem půjčeno. DSTI (debt-service-to-income) je poměr měsíčních splátek všech úvěrů žadatele k jeho čistému měsíčnímu příjmu — kolik procent výplaty měsíčně směřuje na splácení dluhů. [2]

Česká národní banka v různých obdobích doporučovala bankám konkrétní limity těchto ukazatelů (například DSTI do 45 % a DTI do 8,5násobku ročního příjmu) jako součást makroobezřetnostní politiky. Limity se v čase měnily podle vývoje na trhu nemovitostí a podle úrovně zadluženosti domácností. Pro banky byly tyto limity závazné, nebankovní poskytovatelé je sledují méně formálně, ale často je do svých interních pravidel zahrnují. Pokud ukazatele žadatele některý z limitů překračují, většina poskytovatelů žádost zamítne nebo nabídne nižší částku.

§ 86, § 87

Paragrafy zákona č. 257/2016 Sb., které posouzení úvěruschopnosti ukládají poskytovateli spotřebitelského úvěru.

Zákon č. 257/2016 Sb.

4

Hlavní úvěrové registry v Česku — SOLUS, BRKI, NRKI a CRIF. Banky se dotazují obvykle BRKI a SOLUS, nebankovní subjekty NRKI a SOLUS.

DSTI

Poměr měsíčních splátek úvěrů k čistému měsíčnímu příjmu — historicky doporučený limit ČNB v okolí 45 %.

Česká národní banka

Co s úvěruschopností dál souvisí

Posouzení úvěruschopnosti je samostatná tematická oblast, ale spojuje se s ostatními okruhy online sjednání. Volba typu úvěru ovlivňuje přísnost posouzení — banky bývají v posouzení přísnější, nebankovní subjekty benevolentnější. Ověření identity a podpis jako součást procesu rozebírá text o ověření a bezpečnosti online půjčky. A parametry konkrétní smlouvy (RPSN, sankce, předčasné splacení) navazují tam, kde posouzení končí a začíná samotná smlouva.

Pokračujte v okruzích o příjmu a registrech