Půjčky online — logo

Doložení příjmu online při sjednání úvěru

Jak prokázat příjem v digitálním procesu sjednání úvěru — bankovní výpis, AISP, potvrzení od zaměstnavatele a doložení u OSVČ. Co je zjednodušené posouzení.

Doložení příjmu je jedním z nejcitlivějších kroků v online procesu sjednání úvěru. Žadatel v něm sdílí informaci o tom, kolik vydělává, jak často mu chodí mzda a v některých případech i strukturu svých výdajů. Pro poskytovatele je to klíčový vstup do posouzení úvěruschopnosti — bez představy o příjmu nemůže vyhodnotit, jestli žadatel zvládne splácet požadovanou částku.

Tato stránka popisuje konkrétní cesty, kterými se v dnešním digitálním procesu příjem dokládá, jejich výhody a nevýhody i to, kdy se uplatňuje zjednodušené posouzení a co znamená právní rámec zpracování těchto údajů. Zaměřujeme se na samotný akt doložení; obecnější výklad posouzení úvěruschopnosti najdete na samostatné stránce o posouzení úvěruschopnosti. Pro propojení tématu s registry a důvody zamítnutí je tu přehled posouzení úvěruschopnosti a registrů.

Proč poskytovatel příjem vůbec zjišťuje

Důvod doložení příjmu vychází přímo ze zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. § 86 ukládá poskytovateli posoudit úvěruschopnost žadatele s odbornou péčí a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Aniž má poskytovatel informace o příjmu, nemůže rozhodnout, zda má žadatel z čeho splácet. Bez doložení by poskytovatel buďto poskytl úvěr „naslepo“ (a vystavil se sankci ČNB a riziku, že smlouva bude soudem prohlášena za neplatnou), nebo musel úvěr poskytnout pouze na základě interního scoringu z registrů — což u nikdy dříve neúvěrovaných žadatelů není možné, protože v registrech nemají žádné záznamy. [1]

Z pohledu žadatele má doložení i ochrannou funkci. Pokud má poskytovatel reálná data o příjmu, vyhne se v lepším případě nabídce úvěru, který by žadatel nezvládl splácet — a žadatel se vyhne předlužení. V tomto smyslu je doložení příjmu ne nutné zlo, ale součást rámce, který chrání obě strany před nezodpovědným úvěrováním.

Pět hlavních cest, jak se příjem dokládá

V Česku se v praxi dnes uplatňuje pět hlavních metod doložení příjmu. Která z nich se v konkrétní žádosti použije, závisí na typu poskytovatele, výši úvěru a situaci žadatele. Větší poskytovatelé umožňují žadateli mezi metodami volit; menší nebankovní poskytovatelé obvykle nabízejí jen jednu nebo dvě.

  1. Krok 1: Načtení transakční historie přes AISP

    Žadatel přihlášením do svého bankovního účtu povolí poskytovateli jednorázové stažení historie posledních tří až šesti měsíců. Systém z transakcí identifikuje pravidelné příjmy (mzda, podpora, důchod) a hlavní výdaje. Nejrychlejší metoda — proběhne v řádu sekund.

  2. Krok 2: Nahrání PDF výpisu z účtu

    Žadatel ručně stáhne výpis z internetového bankovnictví (typicky za poslední tři měsíce) a nahraje ho do formuláře. Systém PDF rozpoznává automaticky nebo prochází operátor. Pomalejší než AISP, ale funguje i pro banky, které AISP nepodporují.

  3. Krok 3: Potvrzení o příjmu od zaměstnavatele

    Standardní papírový dokument, který vyplňuje a podepisuje zaměstnavatel. Obsahuje výši hrubého a čistého příjmu za posledních tři až dvanáct měsíců, druh pracovního poměru a délku zaměstnání. V online procesu se nahrává jako PDF nebo fotografie; banky obvykle vyžadují originál s razítkem.

  4. Krok 4: Daňové přiznání u OSVČ

    OSVČ doloží příjem posledním daňovým přiznáním a přehledem příjmů a výdajů pro OSSZ. U začínajících podnikatelů, kteří ještě nemají uzavřený rok, doloží alespoň výpisy z podnikatelského účtu a smlouvy s klienty. Doložení u OSVČ je obecně přísnější a trvá déle.

  5. Krok 5: Doložení sociálních dávek a důchodu

    U důchodců se dokládá výměr důchodu od ČSSZ; u příjemců rodičovského příspěvku nebo invalidního důchodu rozhodnutí o přiznání dávky. U sociálních dávek je třeba počítat s tím, že některé z nich (například mimořádná okamžitá pomoc) se za stabilní příjem nepovažují.

Pořadí metod ve výše uvedeném výčtu zhruba odpovídá tomu, jak rychle a snadno se používají. AISP a PDF výpis žadatel zvládne během několika minut z mobilního telefonu; potvrzení od zaměstnavatele zabere několik dní (musí ho podepsat HR oddělení); daňové přiznání u OSVČ se podepisuje jen jednou ročně, takže žadatel ho buď má, nebo musí počkat na další zdaňovací období.

Jak funguje doložení přes AISP

AISP (Account Information Service Provider) je regulovaná služba informování o platebním účtu zavedená evropskou směrnicí PSD2 (transponovaná do českého práva zákonem č. 370/2017 Sb. o platebním styku). Cílem směrnice bylo otevřít bankovní data — s výslovným souhlasem klienta — i jiným subjektům než vlastní bance. [2]

Pro klienta proces vypadá takto: ve formuláři žádosti zaškrtne „doložit příjem přes bankovní účet". Systém ho přesměruje na přihlašovací stránku jeho banky (vybírá ze seznamu napojených bank — v Česku jsou napojené prakticky všechny větší). Klient se přihlásí svými běžnými přístupovými údaji a banka mu zobrazí, jaká data poskytovatel žádá (typicky historie transakcí za poslední tři měsíce). Klient požadavek potvrdí pomocí druhého faktoru (SMS kód nebo potvrzení v aplikaci) a banka data jednorázově předá poskytovateli. Poskytovatel přihlašovací údaje nikdy nezíská — celá autentizace proběhla na straně banky.

Pro poskytovatele AISP řeší dvě věci najednou: autentizaci (žadatel skutečně vlastní daný účet) a dat (historie transakcí). Z transakcí algoritmus automaticky identifikuje pravidelné kreditní pohyby — typicky mzda nebo důchod chodící každý měsíc ve stejnou dobu od stejného odesílatele — a vyhodnotí stabilitu příjmu. Zároveň vidí výdaje: nájem, splátky úvěrů, energie, výživné. Z těchto údajů vzniká přesnější obraz finanční situace, než z čistého výpisu o mzdě.

Doložení potvrzením od zaměstnavatele

Klasická cesta zůstává funkční vedle moderních AISP metod. Potvrzení o příjmu má standardizovanou strukturu (poskytovatel obvykle dodává vlastní šablonu) a obsahuje: jméno a IČO zaměstnavatele, jméno a rodné číslo zaměstnance, druh a délku pracovního poměru, hrubou a čistou mzdu za posledních tři až dvanáct měsíců, případně srážky z mzdy (například exekuční srážky), kontaktní osobu, podpis statutára nebo HR a razítko firmy.

Výhodou této cesty je, že žadatel nemusí dávat poskytovateli přístup k historii svého účtu — stačí jen informace o mzdě. Nevýhodou je zdržení: potvrzení obvykle podepisuje HR oddělení, a to může trvat několik pracovních dnů, navíc někteří zaměstnavatelé mají interní pravidla, podle kterých potvrzení nevydávají vůbec nebo jen v omezeném počtu za rok. U vyšších úvěrů (zejména hypoték) banky často vyžadují potvrzení v originále a v papírové formě — tehdy se z plně online procesu stává hybridní proces s krokem poštou nebo na pobočce.

Specifika OSVČ a nestandardních příjmů

Sjednání úvěru jako OSVČ je v digitálním procesu obecně přísnější než u zaměstnance. Důvod je dvojí: OSVČ má méně stabilní příjem a poskytovatel vidí jeho hospodaření až s ročním zpožděním (přes daňové přiznání). Standardní balík dokumentů u OSVČ obsahuje:

  • Daňové přiznání za poslední uzavřený rok (případně dva roky pro stabilitu).
  • Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
  • Potvrzení o bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu a ČSSZ.
  • Výpisy z podnikatelského účtu (3–6 měsíců) — buď přes AISP, nebo nahrané PDF.
  • Někdy i smlouvy s klíčovými klienty nebo objednávky pro nejbližší období.

U začínajících OSVČ (méně než jeden uzavřený rok) je sjednání úvěru přes většinu bank nemožné — banky vyžadují aspoň jeden, často dva uzavřené roky. Nebankovní poskytovatelé jsou benevolentnější, ale obvykle za cenu výrazně vyšší úrokové sazby a nižší poskytnuté částky.

Klíčové parametry doložení příjmu

3 měsíce

Typická hloubka historie transakcí, kterou poskytovatel přes AISP žádá pro vyhodnocení příjmu

§ 86

Paragraf zákona č. 257/2016 Sb., který ukládá odbornou péči při zjišťování informací

Zákon č. 257/2016 Sb.

0 přístupů

Počet přístupů poskytovatele k vašim přihlašovacím údajům do banky při použití AISP

Co poskytovatel s vašimi daty smí a nesmí

Údaje o příjmu, výpisy z účtu a potvrzení od zaměstnavatele jsou osobní údaje, na které se vztahuje zákon č. 110/2019 Sb. (česká adaptace nařízení GDPR). Poskytovatel je smí zpracovávat pouze za účelem, pro který je získal — typicky posouzení úvěruschopnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. — a po dobu nezbytně nutnou. Pro statistické nebo marketingové účely je smí použít pouze v anonymizované formě nebo s vaším výslovným souhlasem. [3]

Pokud poskytovatel žádost zamítne, údaje o příjmu nesmaže okamžitě, ale uchovává je podle zákonných lhůt (typicky deset let). Důvodem je vlastní obrana proti případné stížnosti, že rozhodnutí bylo nesprávné — poskytovatel musí umět ČNB nebo Finančnímu arbitrovi doložit, jak se rozhodoval. Po uplynutí zákonné lhůty má povinnost údaje smazat nebo anonymizovat.

Zjednodušené posouzení a hranice „bez doložení“

U malých částek (typicky do několika tisíc korun) někteří nebankovní poskytovatelé používají zjednodušené posouzení: žadatel uvede výši svého čistého příjmu v žádosti, podepíše čestné prohlášení o jeho pravdivosti a poskytovatel místo doložení přímými doklady spoléhá na kontrolu v registrech a interní scoring. Tato cesta je v zákoně přípustná, pokud je posouzení přiměřené výši a rizikovosti úvěru — u částek pod několik tisíc je dopad případného nesplácení malý a přísné doložení by bylo neúměrné. [4]

Ze zjednodušeného posouzení ale nesmí vzniknout dojem, že úvěr „bez doložení příjmu“ existuje v plném smyslu slova. I při zjednodušeném posouzení žadatel nějaké informace o příjmu poskytovat musí (alespoň čestné prohlášení a údaj o výši) a poskytovatel je musí brát v potaz. Detailní rozbor marketingové fráze „bez doložení příjmu“ a toho, co se za ní skrývá, najdete na samostatné stránce o půjčce bez doložení příjmu.

Časté otázky k doložení příjmu online

Musím doložit příjem i u malé půjčky do několika tisíc korun?

Záleží na poskytovateli. Zákon poskytovateli ukládá posoudit úvěruschopnost přiměřeně k výši a rizikovosti úvěru — u částek do nízkých tisíců korun se proto u některých nebankovních poskytovatelů uplatňuje zjednodušené posouzení, kde stačí čestné prohlášení žadatele o příjmu a kontrola v registrech. U bankovních úvěrů a u částek nad pár desítek tisíc korun se příjem dokládá vždy.

Co je AISP a proč mě poskytovatel žádá o přihlášení do banky?

AISP (Account Information Service Provider) je služba informování o platebním účtu — regulovaná aktivita podle směrnice PSD2. Poskytovatel s licencí AISP se po vašem souhlasu jednorázově dotáže vaší banky a stáhne historii transakcí z účtu. Vaše přihlašovací údaje do banky AISP poskytovatel nikdy nevidí — autentizace probíhá přímo na webu vaší banky a banka pak poskytovateli předá pouze data, ke kterým jste dali souhlas. Souhlas se po sběru dat ukončuje automaticky a poskytovatel ho nemůže opakovaně využít bez nové autorizace.

Bojím se, že poskytovatel uvidí všechny moje výdaje. Co s tím?

Při použití AISP nebo nahrání výpisu poskytovatel vidí pohyby na účtu za zvolené období. Tyto údaje smí zpracovávat pouze za účelem posouzení úvěruschopnosti a po dobu nezbytně nutnou. Použít je k marketingu nebo profilování bez vašeho souhlasu zákon o zpracování osobních údajů zakazuje. Pokud nechcete předat data o všech transakcích, můžete místo AISP zvolit doložení přes potvrzení od zaměstnavatele — to obsahuje pouze údaje o výši mzdy a délce zaměstnání, ne informace o vašich utratách.

Pracuji v zahraničí a chodí mi mzda na zahraniční účet. Jak doložím příjem?

Doložit lze, ale je to obvykle pomalejší a vyžaduje ručního operátora. Cestou jsou výpisy ze zahraničního účtu (přeložené případně do češtiny soudním překladatelem u větších částek), potvrzení od zahraničního zaměstnavatele a daňové doklady. U OSVČ pracující v zahraničí (například přes platformy typu Upwork) je třeba doložit daňové přiznání i v ČR. Některé nebankovní poskytovatelé tyto situace neřeší a žádost rovnou zamítnou; banky mají pro tyto případy specializované pobočky pro klientelu s mezinárodními příjmy.

Jak často musím příjem dokládat? Nestačí, že jsem to udělal před rokem?

Posouzení úvěruschopnosti probíhá vždy znovu při každé nové žádosti o úvěr. Předchozí doklad o příjmu, ani u stejného poskytovatele, neplatí pro nový úvěr — zákon vyžaduje aktuální údaje. U běžícího úvěru může poskytovatel požádat o aktualizaci údajů jen v zákonem stanovených případech (například při změně podmínek smlouvy z iniciativy žadatele, při zvažování restrukturalizace).

Pokračujte v sekci o příjmu a registrech