Oddlužení

Oddlužení vzniklo v českém právu v roce 2008 jako řešení pro spotřebitele, kteří se dostali do situace, ze které se splácením běžným způsobem už nedostanou. Od té doby prošlo několika novelami, které postupně zjednodušily vstup do oddlužení a zkrátily jeho dobu. Aktuálně mohou dlužníci procházet oddlužením po dobu tří let, případně pět let pro některé skupiny dlužníků [1] .

Oddlužení má dvě hlavní formy. Plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty — dlužník po dobu oddlužení odevzdává část svých příjmů věřitelům, prodá se mu nepotřebný majetek a zbylé dluhy se po skončení odpustí. Zpeněžení majetkové podstaty — dlužník svůj majetek prodá insolvenčnímu správci a zbylé dluhy se po skončení odpustí, ale dlužník nepotřebuje pravidelné měsíční splátky. Volba mezi formami závisí na konkrétní situaci dlužníka a rozhoduje o ní soud.

Kdo na oddlužení dosáhne

Návrh na oddlužení může podat fyzická osoba, která se nachází v úpadku nebo hrozícím úpadku. Návrh musí podat prostřednictvím akreditované osoby — advokáta, notáře, exekutora, insolvenčního správce nebo akreditované neziskové organizace (Poradna při finanční tísni, Člověk v tísni). Sepsání návrhu u akreditované neziskové organizace je zdarma; advokát si může účtovat odměnu, na kterou má od loňské novely zákonný strop.

Co oddlužení znamená v praxi

Po dobu oddlužení dlužníkovi zůstává tzv. nezabavitelná částka — minimum, které mu nesmí být sraženo z příjmu. Vše nad ni odevzdává insolvenčnímu správci, který částku rozděluje mezi věřitele. Dlužník po dobu oddlužení nesmí vznikat nové dluhy a musí spolupracovat se správcem. Po skončení oddlužení soud rozhodne o osvobození od zbylých dluhů a dlužník se vrací do bezdlužné situace.

Související pojmy

Oddlužení je forma řešení úpadku podle insolvence. Vstupuje v úvahu, když se dlužník dostane do prodlení s placením pohledávek nebo když je vůči němu zahájena exekuce.

Použito na stránkách

Autor: Redakce Půjčky-On-Line.cz

Aktualizováno:

Související články