Aktuality v legislativě spotřebitelského úvěru

Tato stránka shrnuje chronologii legislativního rámce, ve kterém se sjednává spotřebitelský úvěr — včetně toho úvěru, který se uzavírá online. Cílem je dát čtenáři přehled, podle které normy se jeho smlouva posuzuje, a kde si může konkrétní paragraf ověřit u primárního zdroje. Stránka nevykládá konkrétní rozhodnutí soudů ani správních orgánů a nenahrazuje právní poradenství. Pro výklad konkrétního ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. doporučujeme konzultaci s advokátem nebo bezplatnou dluhovou poradnou.

Před rokem 2016 — výchozí stav

Až do konce listopadu 2016 upravoval spotřebitelský úvěr zákon č. 145/2010 Sb. Ten transponoval směrnici 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru, zavedl povinnost uvádět RPSN a předsmluvní informace, ale dohled nad nebankovními poskytovateli byl rozdělen mezi několik orgánů a fakticky se týkal jen části trhu. Nebankoví poskytovatelé úvěru nepodléhali licenčnímu řízení a vstup na trh byl prakticky volný. Tento stav vedl k vysoké koncentraci problematických produktů — krátkodobých úvěrů s vysokou RPSN, agresivním marketingem a slabou kontrolou úvěruschopnosti — a byl jedním z důvodů, proč Ministerstvo financí začalo v roce 2014 připravovat zcela novou úpravu.

1. prosince 2016 — nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nabyl účinnosti k 1. prosinci 2016 a od tohoto data tvoří hlavní právní rámec pro veškeré spotřebitelské úvěry v ČR — bankovní i nebankovní, sjednané na pobočce i online. Klíčové změny oproti předchozímu stavu:

• Licenční řízení pod ČNB. Nebankovní poskytovatel musí získat oprávnění od České národní banky a podléhá jejímu průběžnému dohledu. Bez licence nelze úvěr poskytovat.
• Povinné posouzení úvěruschopnosti (§ 86–87). Poskytovatel musí před uzavřením smlouvy zjistit, zda je žadatel schopen úvěr splácet z příjmů a bez ohrožení základních životních potřeb. Smlouva uzavřená bez tohoto posouzení může být soudem prohlášena za neplatnou.
• Předsmluvní informace formulářem SECCI (§ 94–95). Poskytovatel musí žadateli předat standardizovaný evropský formulář s úplným popisem nákladů a podmínek. Žádost o úvěr online nesmí být závazná před jeho předáním.
• 14denní odstoupení od smlouvy (§ 118). Spotřebitel může bez udání důvodu od smlouvy odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření. Poskytovatel mu vrací poplatky; úvěr musí spotřebitel vrátit s úrokem za skutečnou dobu čerpání.
• Strop smluvních sankcí (§ 122). Souhrn smluvních pokut z prodlení nesmí přesáhnout polovinu jistiny úvěru a zároveň 200 000 Kč. Toto pravidlo cílilo přímo na produkty mikropůjček s drobnou jistinou a několikanásobnou sankční nadstavbou.
• Zákaz zálohy před čerpáním (§ 116). Poskytovatel nesmí požadovat žádnou platbu před skutečným čerpáním úvěru. Pravidlo přímo eliminuje schéma „poplatek za schválení předem".

Zákon prošel přechodným obdobím — stávající poskytovatelé museli do 18 měsíců (do června 2018) získat licenci ČNB, jinak museli činnost ukončit. Trh nebankovních poskytovatelů se v důsledku tohoto procesu zmenšil z několika set subjektů na jednotky desítek, což byl jeden z viditelných efektů zákona. ^[1]

2018 — GDPR a obecné nařízení o ochraně osobních údajů

Od 25. května 2018 se na zpracování osobních údajů v žádostech o úvěr vztahuje obecné nařízení EU 2016/679 (GDPR), v českém právním řádu doplněné zákonem č. 110/2019 Sb. Pro online sjednání úvěru z toho plynou tři praktické důsledky: poskytovatel musí mít právní titul ke zpracování každého údaje ze žádosti (smlouva, oprávněný zájem, souhlas — podle situace), žadatel má právo na informaci o tom, jaké údaje jsou zpracovávány a jak dlouho, a samostatný souhlas se zpracováním pro marketingové účely musí být oddělen od souhlasu se smlouvou. Nedávat marketingový souhlas nesmí být překážkou uzavření smlouvy.

2018 — PSD2 a otevřené bankovnictví

Směrnice 2015/2366 (PSD2) byla v ČR transponována zákonem č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který nabyl účinnosti 13. ledna 2018. Pro online půjčky to znamenalo zavedení licencovaných služeb informování o platebním účtu (AISP), které poskytovatel může se souhlasem žadatele použít k přímému získání výpisu z banky. Doložení příjmu přes AISP je rychlejší než nahrání PDF výpisu a — pokud probíhá přes licencovaného poskytovatele informační služby — splňuje požadavky § 86 na věcné posouzení úvěruschopnosti.

2018 — Bankovní identita (BankID)

BankID jako služba bankovní identity přístupná soukromým subjektům byla v ČR spuštěna v lednu 2021 a opírá se o zákon č. 49/2020 Sb., o právu na digitální služby. V kontextu online půjčky znamená BankID, že identitu žadatele lze ověřit na úrovni KYC banky bez nahrávání občanského průkazu a selfie — banka žadatele dříve identifikovala při založení účtu a tato identifikace se předává poskytovateli úvěru. BankID nezpochybňuje povinnost poskytovatele plnit AML pravidla (zákon č. 253/2008 Sb.), ale technicky zjednodušuje jejich splnění.

Novely zákona č. 257/2016 Sb. — přehled

Zákon o spotřebitelském úvěru prošel od svého přijetí několika novelami. Některé byly technické (úprava terminologie po novele občanského zákoníku), jiné věcné. Pro orientaci uvádíme přehled nejvýznamnějších:

• Novela č. 264/2017 Sb. — terminologické sjednocení s navazujícími finančními zákony.
• Novela č. 96/2022 Sb. — úprava pravidel pro zprostředkovatele spotřebitelského úvěru, posílení povinností informování spotřebitele před uzavřením smlouvy sjednané na dálku.
• Novela v reakci na směrnici CCD II (2023/2225). Nová evropská směrnice o spotřebitelských úvěrech, kterou členské státy musí transponovat do 20. listopadu 2025 a aplikovat nejpozději od 20. listopadu 2026. Pro ČR to znamená další úpravu zákona č. 257/2016 Sb. — rozšíření působnosti na vybrané menší úvěry, nájem s následnou koupí a tzv. „buy-now-pay-later" schémata, dále zpřísnění pravidel reklamy a podrobnější pravidla posouzení úvěruschopnosti při online sjednání. Konkrétní podoba české transpozice se v době přípravy této stránky finalizovala v legislativním procesu. ^[3]

Význam evropského rámce

Česká úprava spotřebitelského úvěru není autonomní — vychází z evropských směrnic, které členské státy transponují do svého práva. Pro spotřebitele to má dva důsledky. Prvním je, že základní pravidla (informování formou SECCI, výpočet RPSN, lhůta pro odstoupení, povinnost posouzení úvěruschopnosti) jsou srovnatelná napříč Evropskou unií, takže úvěr od zahraničního poskytovatele s pasportizací do ČR musí splňovat tytéž základní požadavky jako domácí produkt. Druhým je, že každá změna evropské směrnice se s několikaletým zpožděním promítne i do české úpravy a může změnit pravidla, podle kterých byla uzavřena dříve nasmlouvaná smlouva — typicky v podobě nových informačních povinností nebo úpravy výpočtu sankcí. Přehled aktuálních evropských pravidel vede Evropská komise v sekci finančních služeb.

Co z legislativy plyne pro online sjednání úvěru

Pro spotřebitele, který si půjčuje online, je z přehledu výše důležité pět praktických bodů:

1. Žádný poskytovatel nesmí požadovat platbu před čerpáním úvěru — jakákoli žádost o „poplatek za zpracování", „poplatek za schválení" nebo „poplatek za rychlou výplatu" placený před výplatou peněz je v rozporu s § 116 zákona č. 257/2016 Sb.
2. Posouzení úvěruschopnosti je vždy povinné — nelze ho smluvně vyloučit ani „kliknutím souhlasím". Slib schválení bez kontroly registru a příjmu je v rozporu s § 86.
3. Spotřebitel má 14 dnů na odstoupení bez udání důvodu (§ 118) — i u úvěru sjednaného přes mobilní aplikaci nebo internetové bankovnictví.
4. Smluvní sankce mají strop (§ 122). Pokud celkové smluvní pokuty v případu prodlení překračují polovinu jistiny nebo částku 200 000 Kč, jejich převis je neplatný.
5. Každý licencovaný poskytovatel je dohledatelný v JERRS — veřejném seznamu ČNB. Pokud subjekt v seznamu chybí, úvěr od něj přijmout nelze. ^[4]

Kde si legislativu ověřit

Pro ověření aktuálního konsolidovaného znění zákona č. 257/2016 Sb. a jeho novel doporučujeme primárně portál Zákony pro lidi, kde je k dispozici úplné znění včetně historických verzí. Výklad a dohledové stanoviska jsou na webu České národní banky v sekci ochrany spotřebitele a aktuality k legislativnímu procesu publikuje Ministerstvo financí ČR. ^[2]

Tato stránka se aktualizuje při každé věcné změně zákona č. 257/2016 Sb. a při dokončení transpozice směrnice CCD II do českého práva. Pokud narazíte na rozdíl mezi obsahem stránky a aktuálním zněním zákona, rozhodující je vždy konsolidované znění ve Sbírce zákonů.